📂 Kronika zrodu: Od lysohlávek k Hladovce (Září–Říjen 1990)#

1. Dopis ze Seattlu (San Diego)#

Je září 1990. Eddie Vedder (26 let) pracuje na nočních směnách na benzínce v San Diegu. Je to osamělý surfař, který má pocit, že mu velký hudební svět uniká. Jeho kamarád Jack Irons mu předá kazetu od hudebníků ze Seattlu (Stone Gossard a Jeff Ament), kteří hledají zpěváka. Na kazetě jsou jen instrumentální nahrávky. Žádný zpěv.

2. Rituál: Houbičky a Oceán#

Eddie si kazetu poslechne. Hudba je temná, valivá a naléhavá. Rozhodne se pro radikální tvůrčí proces.

• Látka: Bere si psilocybin (lysohlávky).
• Prostředí: Jde surfovat do studeného oceánu.
• Proces: Pod vlivem psychedelik a fyzického vyčerpání se mu v hlavě otevře staré, hluboko zasuté rodinné trauma. Hudba se mu propojí s jeho životní bolestí a v hlavě se mu začne skládat “mini-opera”.

3. Mamasan Tape: Sebeterapie a Oidipus#

Eddie běží z pláže rovnou do svého bytu. Ještě mokrý, s pískem na nohou a stále pod vlivem dojezdu, nahrává zpěv do instrumentálek na 4-stopý rekordér. Vzniká trilogie:

• Alive (Živý): Zpívá o synovi, který se dozví, že jeho otec byl jen otčím a biologický otec zemřel.

• Trauma: Text odhaluje znepokojivý oidipovský moment. Matka v žalu nad ztrátou manžela začíná vidět jeho obraz v dospívajícím synovi. Objímá ho a chce ho příliš intimně, ne jako syna, ale jako náhradu za mrtvého manžela (“You look so much like him…”). To je ten moment, který syna psychicky zlomí.

• Once (Jednou): Příběh přechází do fikce. Syn nedokáže unést tíhu incestního zneužití a lží, zblázní se a stává se sériovým vrahem.

• Footsteps (Kroky): Syn končí v cele smrti, kde čeká na popravu a účtuje se životem.

Kazetu nazve “Mamasan Tape” a posílá ji poštou zpět do Seattlu.

4. Telefonát a Cesta#

V Seattlu si Stone Gossard a Jeff Ament kazetu poslechnou. Jsou v šoku. Ten kluk ze San Diega udělal z jejich písniček drásavé drama. Okamžitě mu volají: “Musíš přiletět. Hned.” Eddie nasedá do letadla.

5. Zkušebna: První setkání (Seattle)#

Eddie dorazí do zkušebny v suterénu galerie Galleria Potatohead. Je nervózní a tichý. Jakmile ale začnou hrát Alive, chemie je okamžitá. Kapela (tehdy pod názvem Mookie Blaylock, později Pearl Jam) je na světě.

6. Temple of the Dog: Hladovka#

Ve stejném týdnu Eddie tráví čas i ve studiu London Bridge, kde Chris Cornell nahrává poctu zesnulému Andrew Woodovi – projekt Temple of the Dog.

• Situace: Chris se trápí s písní Hunger Strike. Má jen jednu sloku. Píseň začíná příliš hluboko, což mu nesedí, a pak musí skočit vysoko. Dochází mu dech a je frustrovaný.
• Zásah: Eddie, který tam v rohu čeká na zkoušku Pearl Jam, vidí Chrise v úzkých. Beze slova přijde k mikrofonu a svým barytonem (který si právě vytrénoval na Alive) zazpívá tu spodní linku: “I don’t mind stealing bread…”
• Magie: Chris se rozzáří, nechá Eddieho zpívat spodek a sám tam “vypálí” ten vysoký refrén.

7. Finále: Přijetí do rodiny#

Když dozpívají, Chris Cornell se na Eddieho podívá s respektem. Nechá ho ten part na desce nazpívat. Tímto momentem Eddie Vedder – ten “podivín na houbičkách s rodinným traumatem” – dostal požehnání od krále seattleské scény. Zrodili se Pearl Jam a vznikl jeden z nejslavnějších duetů historie.